- 3 května, 2021
- / by Admin
Každý čtvrtý člověk očkovaný vakcínou proti covid-19 pociťuje mírné nežádoucí účinky
Nedávná studie provedená výzkumníky z univerzity King’s College London zjistila, že u 1 ze 4 lidí, kteří dostanou vakcínu Pfizer nebo AstraZeneca, se během prvních 24 hodin vyskytnou mírné vedlejší účinky, které trvají přibližně 1 až 2 dny. Mezi nejčastější příznaky patří bolest hlavy, únava a citlivost v místě očkování. Výsledky studie byly publikovány v odborném časopise Lancet Infectious Disease.
„Data by měla uklidnit mnoho lidí, že ve skutečném světě jsou (vedlejší) účinky vakcíny obvykle mírné a krátkodobé, zejména u osob nad 50 let, kteří jsou nejvíce ohroženi infekcí,“ uvedl Tim Spector, hlavní výzkumník ze Studie symptomů ZOE COVID.
„Míra nových případu nákazy nemocí je podle aplikace ZOE ve Velké Británii na novém minimu, a to kvůli kombinaci sociálních opatření a očkování. V této úspěšné strategii potřebujeme pokrýt zbývající populaci.“
Pro tuto studii výzkumníci analyzovali data, která byla získána z aplikace ZOE COVID Symptom Study, což je aplikace pro mobilní telefony (ve Velké Británii), kde mohou lidé hlásit jakýkoli své příznaky. Zjištění ze studie ukázala, že vedlejší účinky po očkování byly v reálném světě mnohem nižší než při testováních. Z očkovaných lidí 25,4 % mělo 1 nebo více systémových nežádoucích účinků, ve srovnání s 66,2 %, kteří měli více místních vedlejších účinků. 13,5 % účastníků studie uvedlo nežádoucí účinky po první dávce přípravku od Pfizer a 22 % je hlásilo po druhé dávce. 33,7 % hlásilo příznaky po první dávce AstraZeneca. Nejčastěji hlášeným příznakem byla bolest hlavy, následovaná únavou a citlivostí v místě vpichu. Kromě toho se nežádoucí účinky nejčastěji vyskytovaly u lidí mladších než 55 let.
„Naše výsledky podporují bezpečnost následných účinků obou vakcín s menšími vedlejšími účinky u běžné populace, než se uvádí v experimentálních studiích od Pfizer a AstraZeneca. Proto by měly pomoci zmírnit obavy o bezpečnost lidí přejících si se očkovat,“ uvedla Cristina Menni, první autorka studie.